|
|
Náhrada škody způsobené výkonem veřejné moci a veřejné správy
Varmuža, Martin ; Pítrová, Lenka (vedoucí práce) ; Svoboda, Petr (oponent)
Odpovědnost za škody způsobené při výkonu veřejné moci a veřejné správy a jejich náhrada je překvapivě mnohovrstevnatým tématem. Problém je potřeba začít studovat v největší obecnosti, s důrazem na jeho zejména teleologické ukotvení v celém systému práva. Jen tímto způsobem je možné vyjádřit se k v současném diskursu nezodpovězeným otázkám, které přesahují do rovin právně filosofických - jde zejména o úvahy nad odpovědností zákonodárce za obsah přijatých zákonů. Tuto oblast, stejně jako krátký přehled historického vývoje problematiky, ovšem zařazuji do práce jaksi pro úplnost. Těžiště textu spočívá ve výkladu zákonem vymezeného institutu odpovědnosti za škodu způsobenou výkonem veřejné moci a veřejné správy, která je upravena v zákoně č. 82/1998 Sb. O tomto institutu pojednávám komplexně, rozebírám podmínky odpovědnosti, její charakter, subjekty odpovědnostního vztahu a další související témata. Zmiňuji se také o problematických pasáží zákona včetně návrhů na zlepšení, převážně legislativně technického charakteru.
|
|
|
Odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci s důrazem na institut regresní úhrady
Vyskočilová, Martina ; Sládeček, Vladimír (oponent)
Odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci s důrazem na institut regresní úhrady Tato diplomová práce se věnuje tématu odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci s důrazem na institut regresní úhrady, jak jsou upraveny zákonem č. 82/1998 Sb. V této oblasti leží základní výzkumné otázky mé diplomové práce: Jak je institut zakotven pozitivním právem? Uplatňuje se institut regresní úhrady v praxi nebo jde jen o prázdné ustanovení? A jak se to přesně děje? Pokud ano, jaká je "úspěšnost"? Pokud ne, jaké k tomu jsou možné důvody? Formálně je vlastní text práce členěn do čtyř částí, které se dále člení do podčástí první a druhé úrovně. V první části vycházím z analýzy klíčových pojmů odpovědnost, škoda, veřejná moc a subjekty veřejné moci v rozlišení nositel a vykonavatel. Zabývám se hlediskem odpovědnosti za škodu jako zvláštním druhem odpovědnosti. Výklad doplňuje stručné pojednání o škodě vyvolané zákonným výkonem veřejné moci. Druhá část se věnuje pozitivnímu zakotvení odpovědnosti za škodu při výkonu veřejné moci v ČR. Nejdříve pojednávám o pramenech právní úpravy na ústavou a mezinárodními prameny, dále se už věnují úpravě v zákonu č. 82/1998 Sb., který je těžištěm celé úpravy. V závěru části přidávám výklad k oblastem, ve kterých není zřetelná právní úprava odpovědnosti...
|
|
|
Odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci s důrazem na institut regresní úhrady
Vyskočilová, Martina ; Pítrová, Lenka (vedoucí práce) ; Kopecký, Martin (oponent)
Odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci s důrazem na institut regresní úhrady Tato diplomová práce se věnuje tématu odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci s důrazem na institut regresní úhrady, jak jsou upraveny zákonem č. 82/1998 Sb. V této oblasti leží základní výzkumné otázky mé diplomové práce: Jak je institut zakotven pozitivním právem? Uplatňuje se institut regresní úhrady v praxi nebo jde jen o prázdné ustanovení? A jak se to přesně děje? Pokud ano, jaká je "úspěšnost"? Pokud ne, jaké k tomu jsou možné důvody? Formálně je vlastní text práce členěn do čtyř částí, které se dále člení do podčástí první a druhé úrovně. V první části vycházím z analýzy klíčových pojmů odpovědnost, škoda, veřejná moc a subjekty veřejné moci v rozlišení nositel a vykonavatel. Zabývám se hlediskem odpovědnosti za škodu jako zvláštním druhem odpovědnosti. Výklad doplňuje stručné pojednání o škodě vyvolané zákonným výkonem veřejné moci. Druhá část se věnuje pozitivnímu zakotvení odpovědnosti za škodu při výkonu veřejné moci v ČR. Nejdříve pojednávám o pramenech právní úpravy na ústavou a mezinárodními prameny, dále se už věnují úpravě v zákonu č. 82/1998 Sb., který je těžištěm celé úpravy. V závěru části přidávám výklad k oblastem, ve kterých není zřetelná právní úprava odpovědnosti...
|
|
|
Posouzení souladu českého kompenzačního prostředku nápravy nepřiměřeně dlouhých řízení s judikaturou ESLP s návrhy opatření k odstranění zjištěných nedostatků
Pysk, Vladimír ; Svoboda, Petr (vedoucí práce) ; Kryska, David (oponent)
Posouzení souladu českého kompenzačního prostředku nápravy nepřiměřeně dlouhých řízení s judikaturou ESLP s návrhy opatření k odstranění zjištěných nedostatků Abstrakt V nejobecnější rovině si předkládaná práce klade za cíl posoudit soulad českého kompenzačního prostředku nápravy nepřiměřeně dlouhých řízení se závazky plynoucími z Evropské úmluvy o lidských právech. Za tímto účelem se v úvodní části věnuje pečlivému zkoumání dílčích požadavků plynoucí z relevantní judikatury Evropského soudu pro lidská práva. V dalším kroku čtenáři přibližuje relevantní ustanovení českého právního řádu a analyzuje fungování mechanismu odškodňování za průtahy v řízeních v praxi. Českou právní úpravu a rozhodovací praxi vnitrostátních orgánů, zejména soudů, následně poměřuje evropskými standardy. Tímto porovnáním autor dospívá k závěru, že stávající odškodňovací mechanismus vykazuje řadu nedostatků, které mohou Českou republiku vystavovat riziku, že bude v řízení o individuálních stížnostech shledána odpovědnou za porušení závazků, které na sebe dobrovolně přijala ratifikací Úmluvy. Kromě shora uvedeného práce popisuje nejnovější vývoj v dané oblasti, který byl podnícen sérií stížností proti České republice, v nichž stěžovatelé nenamítali pouze porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě dle čl. 6 odst. 1 Úmluvy, jak...
|
|
|
Náhrada škody způsobené výkonem veřejné moci a veřejné správy
Varmuža, Martin ; Pítrová, Lenka (vedoucí práce) ; Svoboda, Petr (oponent)
Odpovědnost za škody způsobené při výkonu veřejné moci a veřejné správy a jejich náhrada je překvapivě mnohovrstevnatým tématem. Problém je potřeba začít studovat v největší obecnosti, s důrazem na jeho zejména teleologické ukotvení v celém systému práva. Jen tímto způsobem je možné vyjádřit se k v současném diskursu nezodpovězeným otázkám, které přesahují do rovin právně filosofických - jde zejména o úvahy nad odpovědností zákonodárce za obsah přijatých zákonů. Tuto oblast, stejně jako krátký přehled historického vývoje problematiky, ovšem zařazuji do práce jaksi pro úplnost. Těžiště textu spočívá ve výkladu zákonem vymezeného institutu odpovědnosti za škodu způsobenou výkonem veřejné moci a veřejné správy, která je upravena v zákoně č. 82/1998 Sb. O tomto institutu pojednávám komplexně, rozebírám podmínky odpovědnosti, její charakter, subjekty odpovědnostního vztahu a další související témata. Zmiňuji se také o problematických pasáží zákona včetně návrhů na zlepšení, převážně legislativně technického charakteru.
|
|
|
Odpovědnost za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem
Košťálová, Jana ; Pohl, Tomáš (vedoucí práce) ; Macková, Alena (oponent)
Resumé Odpovědnost za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem Pojem odpovědnosti za škodu je jedním ze základních institutů soukromého i veřejného práva. Občanskoprávní odpovědnost za škodu poskytuje ochranu majetkovým i osobním vztahům fyzických a právnických osob. Ke vzniku odpovědnosti za škodu dochází za splnění zákonem stanovených podmínek. Cílem odpovědnosti za škodu je odstranit důsledky porušení práva a zároveň předcházet vzniku škody prostřednictvím institutu prevence. Jako téma mé diplomové práce jsem si vybrala specifický případ občanskoprávní odpovědnosti, kterým je odpovědnost za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. Konkrétně se zaměřím na odpovědnost státu za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, kde stát vystupuje jako veřejnoprávní subjekt právního vztahu. Cílem institutu odpovědnosti státu za škodu způsobené při výkonu veřejné moci je poskytnutí právní jistoty subjektům právních vztahů. Dojde-li za splnění zákonem stanovených podmínek ke vzniku škody, je cílem institutu rovněž odstranění nežádoucího důsledku porušení práva. V neposlední řadě je funkcí odpovědnosti státu za škodu způsobené při výkonu veřejné moci předcházení vzniku škody jako takové, tzv. prevenční povinnost. Ve své práci poskytuji komplexní výklad...
|
|
|
Vliv náhrad škod při správě daní na administrativní náklady
Divišová, Tereza ; Vančurová, Alena (vedoucí práce) ; Pšurná, Pavla (oponent)
Tématem mé diplomové práce jsou náhrady škody při správě daní vznikající z titulu nesprávného úředního postupu či vydání nezákonného rozhodnutí správcem daně. Hlavním cílem práce bylo zjistit, jak se náhrady škod a administrativní náklady spojené se správou této agendy projeví ve státním rozpočtu ČR. Práce se zabývá právním rámcem náhrad škod ve světle soudní judikatury, předběžným projednáním uplatněných nároků u Ministerstva financí ČR, konkrétně analýzou počtu žádostí o náhradu škody, objemem finančních prostředků přiznaných žadatelům a nejčastějšími důvody pro přiznání náhrady škody. Dále je zde zpracována problematika soudních řízení a regresů vůči úředním osobám, které škodu skutečně způsobily. Významná část práce je věnovaná odhadu administrativních nákladů vynakládaných na správu agendy náhrad škod a jejich komparace v letech 2010 a 2011, v souvislosti se změnou organizace státní správy od 1. 1. 2011.
|
|
| |
|
|
Evropský veřejný ochránce práv
Warchalová, Kamila ; Grmelová, Nicole (vedoucí práce) ; Chvátalová, Iva (oponent)
Cílem bakalářské práce je přiblížit funkci Evropského veřejného ochránce práv popsáním historie vzniku tohoto úřadu a právních základů, vymezujících jeho pravomoci. Dalším bodem je přiblížení jeho vztahu k občanovi Evropské unie a k různým institucím na evropské úrovni. Taktéž se zaměřuje jak na mechanizmus šetření Evropského ombudsmana, tak na vymezení oblastí, kterých se týká a na bližší popis jeho zahájení, průběhu a podmínek nutných pro úspěšné uzavření případu. V závěru práce popisuji jedno konkrétní šetření z vlastní iniciativy Evropského ombudsmana v roce 2011, jako ukázku práce a výsledků této instituce. V práci jsou použité hlavně anglické primární a sekundární zdroje. Základ tvoří smlouvy Evropské unie, výroční správy Evropského veřejného ochránce práv, jeho publikace, různé články na dané téma a jiné internetové zdroje.
|
|
|
Evropský veřejný ochránce práv
Sobotka, Filip ; Grmelová, Nicole (vedoucí práce) ; Chvátalová, Iva (oponent)
Bakalářská práce se zabývá institucí evropského veřejného ochránce práv. Nejprve se zaměřuje na ombudsmanský úřad všeobecně a zejména na to, co představuje, jeho stručný vývoj a typologii. Dále obsahuje analýzu primárního práva Evropské Unie a dalších prováděcích předpisů s účelem sumarizovat právní zakotvení evropského veřejného ochránce práv. V neposlední řadě se zabývá procesní stránkou, tj. volbou a skončením funkce, otázkou průběhu řízení a pravomocemi, které má evropský ombudsman k dispozici. Na závěr rozbírá jeden z případů, jako ukázku práce této instituce. Mezi zdroje práce patří zejména právní předpisy, literatura od českých i zahraničních odborníků a v neposlední řadě aktuální internetové stránky evropského ombudsmana. Cílem práce je osvětlit instituci evropského veřejného ochránce práv, s důrazem na jeho právní zakotvení a postupy, kterými disponuje a kterých má každý z nás právo využít.
|
host ::
RSS.